Pražský 28. pěší pluk patřil mezi nejstarší vojenské útvary rakousko-uherské armády. V roce 1915 se v Tatrách střetnul na frontové linii s ruskou armádou. Následná legenda ale pravila, že pluk bez boje přešel k nepříteli Rakousko-Uherska a přidal se tak k československým legiím. Tato událost obestřená rouškou tajemství byla různě interpretovaná oficiálním zpravodajstvím Rakousko-Uherska ještě za 1. světové války, jinak vlasteneckými kruhy v Čechách i v Rusku. Nános hrdinství přinesl vznik samostatného Československa a ideologické zabarvení získala událost v 50. letech 20. století. Autor se snaží vykreslit veškeré souvislosti této události, snaží se postihnout osudy samotných vojáků, na které hrdinská legenda nepamatovala. Karpatskou událost nepřeceňuje, ani jí neubírá na významu, ale nepodporuje mínění o přechodu pluku k ruské armádě bez boje. Výklad je založen na faktech z archivních materiálů. Zdroj anotace: Obálky knih