Kniha předkládá netradiční pohled na institucionální oporu závěrečné fáze pobělohorské rekatolizace, jejž představovala farní organizace. Na základě písemností vzniklých při výkonu patronátního práva na schwarzenberském panství Třeboň ve druhé polovině 17. a v první polovině 18. století autor rozebírá hlavní oblasti patronátní agendy, tedy zejména správu farního i kostelního majetku a způsob dosazování kněží na fary, a zároveň tak pojednává o řadě aspektů každodenního života farářů i chodu jejich farností ve venkovském prostředí doby baroka. Zdroj anotace: Obálky knih