Vzájemná korespondence dvou významných představitelů české katolické moderny v letech 1892-1922, představuje velmi bohatý badatelský materiál, zejména v době kolem roku 1899, kdy se formující literární směr přelévá v hnutí, což je z hlediska geneze fenoménu Katolické moderny a jeho interpretace důležité. Na peripetie církevně reformního hnutí Bouškova a Dostálova korespondence reaguje okrajově, což je vyvoláno Bouškovou skepsí vůči zmíněným snahám. Podstatná je Bouškova snaha přispět k povznesení katolického písemnictví, která umožnila vznik literárního společenství a edičních podniků: almanach Pod jedním praporem, knižnici Básnické obzory katolické nebo měsíčník Nový život, Archa. Dopisy dokumentují snahy a zájmy celé plejády katolicky orintovaných literátů finančně podporovaných kanovníkem a spisovatelem Benešem Metodějem Kuldou. Reflektují třicetiletý přátelský vztah obou mužů, sahající až k vzájemnému rozčarování. Zpřístupnění korespondence vyrovnává dluh české historiografie vůči fenoménu katolického modernismu a bylo umožněno na základě grantového úkolu Český katolicismus na přelomu 19. a 20. století. Zdroj anotace: Obálky knih