Počet záznamů: 1  

Gramotnost, farní školy a výuka náboženství v Čechách na přelomu 17. a 18. století

  1. Záhlaví-jméno Sládek, Miloš, 1964- (Autor)
    Údaje o názvuGramotnost, farní školy a výuka náboženství v Čechách na přelomu 17. a 18. století / Miloš Sládek
    Údaje o vydáníVydání první
    Vyd. údajePraha : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2025
    Jazyk dok.čeština
    Fyzický popis224 stran : ilustrace (převážně barevné), mapy, portréty, faksimile ; 19 cm
    ISBN978-80-7671-182-2
    EdiceHumanitas ; 17. svazek
    Edice/vedl.záhl.Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Humanitas
    PoznámkyObsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstřík
    Typ jazyka nebo písmaAnglické, maďarské a polské resumé
    Předmět.hesla 17.-18. století
    školství - 17.-18. století - Česko
    farní školy - 17.-18. století - Česko
    studium a výuka
    dějiny školství - Česko
    Forma, žánr monografie
    Počet ex.1, z toho volných 1
    Druh dokumentuKniha
    Zobrazit informace o knize na stránce www.obalkyknih.cz

    kniha

    SignaturaPřír.čísloArchivDislokace
    .26781Státní okresní archiv Přerov
    Gramotnost, farní školy a výuka náboženství v Čechách na přelomu 17. a 18. století
    Kniha je prvním pokusem o celkové zpracování problematiky farních škol v Čechách v pobělohorském období. Vychází jak z pramenů archivní povahy, tak i z dobových pramenů literárních. Počty farních škol v řadě regionů až dvojnásobně přesahovaly počty obsazených far, celkový počet míst, kde se kolem roku 1700 vyučovalo, je dokonce nepatrně vyšší ve srovnání s údaji z doby pozdní vlády Marie Terezie. Rozdíly mezi farními školami ve městech a na vesnicích byly ovšem propastné jak z hlediska materiálního zabezpečení učitelů, tak z hlediska stavu škol, ale i v oblasti úrovně výuky a počtu měsíců v roce, po které se vyučovalo. Naprostá většina učitelů měla na starosti kromě výuky také hudební doprovod bohoslužeb, pohřbů, křtů a svateb, mnohým však nezbývalo než si přivydělávat další prací jako zvoníci, hodináři, pastýři, sezonní podruzi apod. Děti se ve školách učily číst, psát, počítat, důležitou složku představovala výuka náboženství, mnohde kantoři směřovali své žáky i ke hře na hudební nástroje a ke zpěvu duchovních písní. Práce v zásadě potvrzuje tezi uvedenou v některých přehledech českých dějin o vcelku vysoké gramotnosti českého pobělohorského obyvatelstva. Zdroj anotace: Obálky knih

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.